Historie kazatelské stanice našeho sboru v Janských Lázních začíná hluboko v 19. století. Nejbližším sborem byl tehdy sbor A. V. v Heřmanových Sejfech (Hermannseifen) – v dnešním Rudníku. Tento toleranční sbor měl v roce 1836 135 rodin a 668 duší, na kopci Bolkov vystavěl kostel, který patřil prý k nejkrásnějším tolerančním modlitebnám v Čechách. Ke sboru patřila také církevní škola. Faráři na sboru v Heřmanových Sejfech trpěli nouzí a sbor se neobešel bez pomoci ze zahraničí – především z Německa. Pečlivější práce v Janských Lázních začíná s farářem Janem Kupkou, rodákem z Bohuslavic u Opočna, který nastoupil do sboru v roce 1858. Po svém příchodu opravil kostel, postavil novou školu, na které začínal svou učitelskou dráhu Josef Jerie. Jan Kupka byl tichý, leč velmi pracovitý člověk. Dlouhou dobu se neženil – domácnost mu vedla jeho sestra Marie Kupková, která také zdarma vyučovala v církevní škole, takže veškerý svůj čas věnoval své církvi.
V druhé polovině 19. století dochází k bouřlivému rozvoji lázeňství také v Janských Lázních. Přijížděli hosté především z Německa. Kolem roku 1860 dostává Kupka povolení konat veřejné bohoslužby. S císařským patentem v roce 1861 se začalo uvažovat o stavbě vlastního kostela. Finanční prostředky bylo nutno sehnat v cizině. Až v roce 1871 byla zakoupena parcela pro stavbu kostela a v roce 1879 byl kostel dostavěn a slavnostně otevřen. Slavnost vykonali tehdejší superintendent Daniel B. Molnár z Prahy a Karel E. Lány z Černilova.
Po dokončení stavby kostela se uvažovalo o vybudování domu pro lázeňské hosty. Majitel bělidla Böhnisch levně nabídl faráři Kupkovi louku hned vedle kostela. Na tomto pozemku vystavěl Kupka svůj dům, který sloužil jako ubytovna pro hosty a měl se stát také jeho penzijním příbytkem. Provoz v domě řídila farářova sestra Marie Kupková.
Konec Kupkova působení v Heřmanových Sejfech nebyl jednoduchý. Došlo ke sporům, takže se nakonec rozhodl odejít na odpočinek. Při kázání na rozloučenou ho ranila mrtvice a krátce na to, 2. dubna 1893 jedenašedesátiletý Kupka umírá, aniž by si svého domu v Janských Lázních užil.
Kostel patřil pod sbor v Sejfech, dům dále vedla Kupkova sestra Marie a po ní jej zdědila její neteř Božena Ferbasová. Spjatost domu Sola fide s kostelem ovšem zůstala. Hosté – především faráři z Německa – obstarávali bohoslužby v Janských Lázních téměř po celý rok, a tato situace zůstala nezměněna až do konce druhé světové války.
Po odsunu Němců připadl kostel Československému státu a byl propůjčen k užívání Českobratrské církvi evangelické. Po budovách v Heřmanových Sejfech – Rudníku – Bolkově vztáhla ruku Československá církev, ale budovy neudržela. Z fary je dnes obytný dům, z kostela zřícenina a ze hřbitova smetiště.
Janské Lázně připadly nakonec jako kazatelská stanice ke sboru v Trutnově. V roce 1950 byl dům Sola fide prodán Synodní radě. Kostel byl v roce 1958 předán Českobratrské církvi evangelické, jmenovitě sboru v Trutnově. V osmdesátých letech byl z ekonomických důvodů předán jako majetek povšechnému sboru.
Bohoslužby i po válce konali často a především faráři – hosté. Tak tomu ovšem dnes už není a bohoslužby koná farář z Trutnova.
Ve staré budově Sola fide leckdo z nás prožil chvíle dovolené. Nezapomenutelnými správcovými byli Medkovi. Pisatel těchto řádků sám od útlého dětství zažíval dobrotu tohoto místa, laskavou a zbožnou přísnost Medkových… Prožil v Janských Lázních také prázdniny roku 1968.
V roce 1985 nastoupil na místo správce Sola fide Ing. Miroslav Cejnar. V té době už bylo rozhodnuto, že stará budova je nevyhovující. V roce 1989 byla stržena a na jejím místě v roce 1991 otevřena nová budova. V současné době Ing. M. Cejnar má toto středisko v ekonomickém pronájmu.
V létě konáme bohoslužby v kostele, který byl v roce 1999 opraven, v zimě jsme v suterénní modlitebně. V Janských Lázních, kromě Cejnarových, není evangelíků, takže účast na bohoslužbách je zcela závislá na lázeňských hostech, předně hostech v Sola fide. V sezoně, kdy přijíždějí evangelíci a v době kurzů pořádaných Synodní radou, máme plno. Mimo sezonu jsou naše bohoslužby velmi skromné.
Kostel i dům v Janských Lázních vznikly skutečně sola fide – pouhou vírou. Ve stejném duchu, doufáme, pokračuje i naše práce dnes.
Nově jsou bohoslužby po domluvě a tehdy, jsou-li v Sola fide ubytováni hosté, kteří mají o bohoslužby zájem.