Přátelé milí, další kázání, tentokrát o Naději. Po nahrání mne napadá, že jsem měl zdůraznit i osobní beznaděje, osobní dannosti a krachy, do kterých Naděje vchází a mění je v život. Asi to tam není, ale žijeme v době, ve které se ukazuje, jak osovbní bolesti lidí jsou svázány s ději světa napevno a bolestně. Tak si to tam, prosím přidejte. A pěkně zdravím! TM
Vkládám ještě hebrejské souhlásky slov naděje a doufat: 