Sborové dopisy

veldop2020 (2)

Evangelium podle Lukáše 2:
1 I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
2 (To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)
3 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,)
5 Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.
6 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.
7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.
8 A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.
9 A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
10 Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
11 Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.
13 A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
15 I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.
16 I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.

Milí přátelé, sestry a bratři,
když Lukáš sepsal tento příběh, to už ale jistě všichni znáte, nepopisoval žádnou historickou skutečnost, kterou bychom mohli zařadit do časové linky světa. Svým způsobem, snad v jeho době obvyklým a, alespoň co do formy, nepohoršlivým, předkládá, kdo je Kristus a proč sám Bůh v něm vstupuje do světa. Jestliže z tohoto obrazného vyprávění daleko později – moderní doba – učinila na jedné straně buď dokazovatelnou historii či na druhé straně náboženský výmysl a manipulaci, je problém, který můžeme směle odložit a nenechat se jím určovat.

Přečetl jsem ten text podle znění kralických, v překladu, který je 400 let starý. Nikoli pro nějaké své staromilství, ale proto, že je to překlad až otrocky přesný – zachovává až do gramatiky přesně to, co najdeme v řeckém či hebrejském textu, takže kraličtí vnesli do češtiny to, čemu říkáme hebraismy a grécismy.

V tom kralickém překladu máme v příběhu trojí údaj „a stalo se“: Český ekumenický překlad toto „stalo se“ zachová jen na počátku a pak vypouští, jakoby šlo jen o vypravěčskou nešikovnost Lukášovu, jakousi jeho manýru pohádkáře, který si pomáhá v přeryvech příběhu stále novým „bylo, nebylo“. Budeme předpokládat, že Lukáš takhle hloupý a vypravěčsky nešikovný nebyl a že tato „stalo se“, mají svůj význam.

První „stalo se“: Vyšlo nařízení od císaře Augusta. Mocný svět hybatelů lidských dějin – zásahy svrchu a poslušnost davů, diktátorství a zákonodárství, se kterým prostinký, malý člověk – a že mezi ně patří i Josef a Marie – nic nenadělá. Jakmile člověk uslyší o počinech mocných, dostává strach.

Je to náš svět, ve kterém jsou mocní a ne mocní, a to také dnes a zde a náš strach z toho, co mocní vymyslí a kde nám co vezmou a přidají, a my budeme jako ovce smýknuti, kam nechceme.

Do toho vstupuje druhé „stalo se“: Toto stalo se je na lidském úsilí a zvůli naštěstí zcela nezávislé. Je to rozhodnutí odjinud. Je to rozhodnutí Boha samého – jeho soudu a slitování. Je to jiná rovina a dokonce rovina lidmi neovládnutelná. Nenechme se mýlit obecnou posvátno-komerční atmosférou Vánoc – ta jen uchopuje vnější pojmenování Vánoc, které je produktem lidským. Samu podstatu věci tohoto „stalo se“ ze strany Boží neuchopí nikdy – to je totiž čin Boží, svrchovaný a nezávislý a svobodně vstupující do lidského světa. A pak je tento čin schopen zcela převrátit lidské dějiny. Je to jiná moc, než moc císařova, moc vládců, parlamentů – ba i těch volených, ne-lidská moc v tom nejlepším slova smyslu, která od těch lidských osvobozuje.

Třetí „stalo se“: toto je opět o lidech, o pastýřích, z pohledu dějin jistě o těch nejnepatrnějších a nejsmýkanějších rozhodnutími mocných. A právě před ně jsou postaveny předešlé dvě „i stalo se“. A z nemožnosti volby jediného „stalo se“ ze strany císařovy – těch mocných a strach budících, je zde najednou volba a možnost nového bytí – je tu nové „stalo se“ Boží a oni se pro něj mohou rozhodnout a je to také závažné rozhodnutí, že je to nové lidské „stalo se“, které odhodí strach a loutkovitost, které působí mocní světa. Je to převrat v lidských dějinách. Pastýři se rozhodnou pro Boží čin, pro Boží „stalo se“ a ono lidské, císařovo vybledne a ztrácí dosah.

Řekl jsem na začátku, že jde o příběh nanejvýš symbolický, a jako takový se neudál kdysi a kdesi, ale je to příběh, který se děje teď. Je mnoho pánů a páníčků, co by nám chtěli nakazovat a děsit nás – všelijakých císařů i teroristů, ekonomů a finančníků. A docela se jim to daří. A přesto je zde jiná moc, která vypadá jako dítě v krmelci zvířat – moc Boží, jediná legitimní moc. Je jen na nás, trapně obyčejných lidech, pro kterou se rozhodneme. Rád bych se životně rozhodoval pro to malé dítě.

Milí přátelé, sestry a bratři,
o letošních Vánocích se sejdeme v tyto dny a časy:

4. neděle adventní – 22. prosince – vánoční dětská slavnost – ve sborovém sále na faře v Trutnově od 10:00

Štědrý den – nešpory s pěveckým sborem v kostele v Janských od 13:00

Hod Boží vánoční – bohoslužby s večeří Páně od 10:00 v evangelickém kostele v Trutnově

Neděle po Vánocích – 29. prosince 2019 od 8:30 v modlitebně v Sola fide v Janských Lázních a od 10:00 v modlitebně na faře v Trutnově

Nový rok 2020 – bohoslužby s večeří Páně v Trutnově v modlitebně na faře od 10:00

Během adventu pořádáme sbírku na vánoční dětskou nadílku, která bude při bohoslužbách s dětmi 22. prosince.

Všechny na bohoslužby srdečně zveme, a to nejen na tyto neděle vánoční.

Za FS ČCE Trutnov
Mgr. Věra Konečná, kurátorka sboru
Mgr. Tomáš Molnár, farář sboru

Kontakty sborové: Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Trutnově, Úpická 163, Trutnov, 54101, tel.: 603966067; 725717430; e-mail: trutnov@evangnet.cz; bankovní spojení: 1300315359/0800

Stáhnout dopis v PDF

Sestry a bratři,

přečetl jsem si článek o opatření v Číně. Lidé, kteří jsou tamní vládou hodnoceni a nedosáhnou jakéhosi patřičného počtu bodů, jsou striktně omezeni v možnosti cestovat. Jaká další omezení jim zasahují do života, lze se jen dohadovat. Daleko více než tahle zpráva mne však vyděsila debata vedená v češtině, tedy Čechy, tedy těmi, kteří s námi sdílejí jeden kulturní a společenský prostor. V podstatě někteří diskutující uvažovali o tom, že tímto způsobem řízená společnost je čímsi chvályhodným a je východiskem z naší bezradnosti, co bude se světem a jeho poměry dále.

Podobně mne mrazí při skutečnosti, že naše vodní zdroje, tedy něco velmi základního pro život vůbec, jsou z valné části zamořeny pesticidy z intenzivního zemědělského hospodaření, předně z pěstování plodin, které s vyživováním lidí mnoho společného nemají a jsou pěstovány jen pro okamžitý ekonomický zisk… Jsou prý látky, nejsem na to odborník, u nichž je více než pravděpodobné, že toto znečištění způsobují, leč naše země jejich užití dále povoluje. Co to bude znamenat pro blízkou budoucnost?

Mnoho dalších témat se vnucuje. Rozdělení naší společnosti, rozpoznávání člověka, kteréhokoli, jako mého bližního, jehož bytí žádá mou lásku, nebo strach před kýmkoli cizím? A věřím, že i mezi námi se najdou různé názory…. Mnohé by se dalo přidávat z věcí, které nás dělí, bolí, děsí.

Proč tohle píšu na začátek velikonočního dopisu? Proč raději ne rovnou nějakou náboženskou řečí o ukřižování a zmrtvýchvstání a o naději Velikonoc, největších svátků? Protože se chci náboženským řečem, které se nám s realitou nespojují, vyhnout. Ano, jistě chci psát o Kristu ukřižovaném a zmrtvýchvstalém, ale chci o něm psát právě jako o Kristu křižovaném těmihle neuvěřitelnými poměry a řešeními světa, pro radikální změnu křižovaném Kristu, a pak o jistotě spravedlnosti nad vším lidským hlupáctvím, které se domnívá být chytré a nedohlédne dále než ke šnuptychlu ve vlastní kapse. Chci mluvit o naději, která nám v Kristovu zmrtvýchvstání svítá, naději, která je silnější než cokoli jiného. Chci mluvit o Kristu, jehož řešení světa není násilí páchané jedněmi nad druhými a bezduché drancování světa, podřezávání si vlastní větve, ale je jím prostá a odpovědná láska. Jestliže jsem použil přídomek odpovědná, pak je zřejmé, že láskou nemíním jen jakési hnutí pocitů, ale bytostnou celistvost člověka.

Kdysi existoval teologický směr, který ovlivnil dosti naši církev. Měl za to, že se jakýmsi přirozeným způsobem Bůh zjevuje v dějinách a že vlastně všechno tedy spěje k lepšímu. Žel, konstatujeme, že v dějinách a bězích světa se samo o sobě zjevuje leccos, častěji lidská zvůle a hřích. Dějiny samy o sobě smysl nemají, anebo mají-li, je jím jen zmar. Zjevení, záchrana, spása, chcete-li, je něčím, co přichází odjinud, je zcela jiné. Kristus, Bůh zjevený v Kristu, nečekanost a jinakost řešení kříže je onou dobrou cestou.

Tohle si budeme zvěstovat o Velikonocích a k tomu Vás také zveme.

Bohoslužby o Velikonocích budou v těchto časech:

14. dubna 2019, Květná neděle

• ekumenické bohoslužby od 10:00 v evangelickém kostele – Koncertní síni B. Martinů

18. dubna 2019, Zelený čtvrtek

• Pašijové čtení podle Matouše od 19:00 na faře ve sborové místnosti

19. dubna 2019, Velký pátek

• bohoslužby s večeří Páně od 10:00 v evangelickém kostele – Koncertní síni B. Martinů

21. dubna 2019, Neděle Vzkříšení

• bohoslužby s večeří Páně od 8:30 v modlitebně v Sola fide v Janských Lázních
• bohoslužby s večeří Páně od 10:00 v evangelickém kostele – Koncertní síni B. Martinů

Za staršovstvo sboru

Mgr. Věra Konečná – kurátorka
Mgr. Tomáš Molnár – farář

Trutnov, 9. 3. 2019

Milí přátelé, sestry a bratři,
začnu zcela osobně: mám rád Vánoce, mám rád dokonce ledacos, co na Vánocích mnozí kritizují – mám totiž rád i všechna pozlátka Vánoc. Líbí se mi křupající sníh pod nohama na Vánoce a vánoční hvězdy v oknech a oheň v krbu a vánoční stromek a koledy, dokonce i ty obchody s vánoční výzdobou mám docela rád a koledy v obchodních domech mne nerozčilují. Jsem dokonce sentimentální a při leckteré koledě slzu uroním – takovou tu milou, vzpomínkovou, dojímající…
Zároveň, a vím jak je věc podivně prorostlá a nelze to oddělit, jsem si vědom toho, jak málo naše Vánoce a jejich sentiment souvisí s tím rabbim z Nazaretu, s Ježíšem Kristem. Občas se zlobím na evangelisty Lukáše a Matouše za jejich úvodní kapitoly, které se tak nějak jednoduše staly „historií“, ač oni dva to tak jistě nemysleli. V příbězích – a každý z nich je opravdu jiný, to si sami zkontrolujte – o narození Ježíše z Panny v Betlémě, jim šlo nepochybně o vyvýšení Kristovo a použili pro to stavební materiál pro dobu vhodný. Mrzí mne, že si ten příběh nakonec šel nějakou vlastní cestou až k našim „největším“ svátkům – a zároveň to mám všechno rád. Říká se tomu ambivalence, rozporuplnost farářů. Rozporuplnost proto, že se farář tak docela při vánočních bohoslužbách z principu nemůže rozplynout v sentimentu Vánoc, a to ho vlastně rozčiluje.

Představuji si, jak by asi Jehošua z Nazaretu, ten Ježíš Kristus ukřižovaný a zmrtvýchvstalý, reagoval na naše Vánoce. Co by dělal, kdyby se tady mezi námi najednou ocitl? Nedivil by se: To že jsou moje narozeniny? Anebo by s námi kapra se salátem pojedl, u stromečku vánoční písně zazpíval, s námi do praskajícího krbu hleděl a svařené víno popil? Spočinul by, nebo by nám do toho s vědomím skutečnosti světa, společnosti, podivných vztahů a závislostí kopnul, až by se nám to rozsypalo jako domeček z karet? Tak trochu drze doufám v jeho milosrdenství, že by shovívavě s námi o našich Vánocích pobyl a pak nás vedl dál…
Snad…

O adventu a Vánocích budeme mít tato společná shromáždění:

1. neděle adventní, 3. prosince – bohoslužby v Trutnově na faře od 10:00 s večeří Páně
2. neděle adventní, 10. prosince – bohoslužby v Trutnově na faře od 10:00
3. neděle adventní, 17. prosince – rodinné bohoslužby u stolu v Trutnově na faře od 10:00
4. neděle adventní, Štědrý den, 24. prosince – bohoslužby jen v Janských Lázních s pěveckým sborem od 10:30
Hod Boží vánoční, 25. prosince – bohoslužby v Trutnově v kostele s večeří Páně od 10:00
Silvestr – bohoslužby v Janských Lázních od 8:30 a od 10:00 v Trutnově na faře
Nový rok 2018 – bohoslužby v Trutnově na faře s večeří Páně od 10:00

Své pozvání ke všemu co o Vánocích proběhne, ale také k dalším sejitím připojuje i kurátorka sboru