Milí přátelé, sestry a bratři,
začnu zcela osobně: mám rád Vánoce, mám rád dokonce ledacos, co na Vánocích mnozí kritizují – mám totiž rád i všechna pozlátka Vánoc. Líbí se mi křupající sníh pod nohama na Vánoce a vánoční hvězdy v oknech a oheň v krbu a vánoční stromek a koledy, dokonce i ty obchody s vánoční výzdobou mám docela rád a koledy v obchodních domech mne nerozčilují. Jsem dokonce sentimentální a při leckteré koledě slzu uroním – takovou tu milou, vzpomínkovou, dojímající…
Zároveň, a vím jak je věc podivně prorostlá a nelze to oddělit, jsem si vědom toho, jak málo naše Vánoce a jejich sentiment souvisí s tím rabbim z Nazaretu, s Ježíšem Kristem. Občas se zlobím na evangelisty Lukáše a Matouše za jejich úvodní kapitoly, které se tak nějak jednoduše staly „historií“, ač oni dva to tak jistě nemysleli. V příbězích – a každý z nich je opravdu jiný, to si sami zkontrolujte – o narození Ježíše z Panny v Betlémě, jim šlo nepochybně o vyvýšení Kristovo a použili pro to stavební materiál pro dobu vhodný. Mrzí mne, že si ten příběh nakonec šel nějakou vlastní cestou až k našim „největším“ svátkům – a zároveň to mám všechno rád. Říká se tomu ambivalence, rozporuplnost farářů. Rozporuplnost proto, že se farář tak docela při vánočních bohoslužbách z principu nemůže rozplynout v sentimentu Vánoc, a to ho vlastně rozčiluje.
Představuji si, jak by asi Jehošua z Nazaretu, ten Ježíš Kristus ukřižovaný a zmrtvýchvstalý, reagoval na naše Vánoce. Co by dělal, kdyby se tady mezi námi najednou ocitl? Nedivil by se: To že jsou moje narozeniny? Anebo by s námi kapra se salátem pojedl, u stromečku vánoční písně zazpíval, s námi do praskajícího krbu hleděl a svařené víno popil? Spočinul by, nebo by nám do toho s vědomím skutečnosti světa, společnosti, podivných vztahů a závislostí kopnul, až by se nám to rozsypalo jako domeček z karet? Tak trochu drze doufám v jeho milosrdenství, že by shovívavě s námi o našich Vánocích pobyl a pak nás vedl dál…
Snad…
O adventu a Vánocích budeme mít tato společná shromáždění:
1. neděle adventní, 3. prosince – bohoslužby v Trutnově na faře od 10:00 s večeří Páně
2. neděle adventní, 10. prosince – bohoslužby v Trutnově na faře od 10:00
3. neděle adventní, 17. prosince – rodinné bohoslužby u stolu v Trutnově na faře od 10:00
4. neděle adventní, Štědrý den, 24. prosince – bohoslužby jen v Janských Lázních s pěveckým sborem od 10:30
Hod Boží vánoční, 25. prosince – bohoslužby v Trutnově v kostele s večeří Páně od 10:00
Silvestr – bohoslužby v Janských Lázních od 8:30 a od 10:00 v Trutnově na faře
Nový rok 2018 – bohoslužby v Trutnově na faře s večeří Páně od 10:00
Své pozvání ke všemu co o Vánocích proběhne, ale také k dalším sejitím připojuje i kurátorka sboru
